Tlumí zvuky, mírní pády,
atmosféře dodá grády!
Koberec. Od osmnáctého století nezbytná součást evropského bytu. Šlapeme po něm, válíme se na něm (často ne sami), špiníme ho i luxujeme, a když je nouze nejvyšší, dokážeme do něj leccos zabalit... :-D
Pokud jde o mě, subjektivně nesnáším koberce po celé místnosti. Vyloženě mě dusí, úplně cítím, jak se z nich uvolňuje formaldehyd. Na druhou stranu jsem přišel na to, že holá podlaha, ať už s parketami nebo čímkoliv jiným, je možná zdravá, ale taky pěkně chladná, tvrdá, kluzká, neútulná - prostě všechno to, co nemají medvídci rádi! Takže nějaké menší koberce jsou pro mě určitě OK. A samozřejmě po sešlapání je měníme, ať energie čchi nestagnuje.
1 komentář:
nejsem si moc jistá tím, že koberce v osmnáctém století obsahovaly formaldehydy =) (já vím, já vím, trapná poznámka). ač máme doma koberce všude, nemám je ráda...až na ty nástěnné, ty se mi vždy líbily.
Okomentovat