Bělorusko - Česko 0:3

Po nedělním večerním zápase vládne plná spokojenost. Porazili jsme relativně "nepříjemné" Bělorusy přesvědčivým a ukázněným stylem a opět s čistým kontem.

Bělorusové hráli o dost lépe než Slovensko, v první třetině i poměrně slušně bránili (proto skončila 0:0) a celkově byli pohybově rychlí. Jejich hlavní slabinou byla naprostá absence jakékoliv koncovky; nedokázali vyvinout delší tlak na naši branku a úspěšně zakončovat akce.

I když odborníci tvrdí, že hráči jsou na takovou zátěž zvyklí, opět se minimálně fakticky potvrdilo "pravidlo předchozího dne": také Bělorusové se značně vyčerpali úporným bojem s Finy v sobotu a s námi pak den nato prohráli.

Naši odvedli pěkný výkon: hráli jsme svou hru, měli jsme celkově výraznou převahu. Oslabení jsme zvládali velmi dobře. Hrdinou zápasu se stal Čajánek, jenž dal dva góly, přičemž ten první dokonce v našem oslabení.

Česko se tedy viditelně vzpamatovalo z porážek od Finů a Kanady, ostatně zaviněných především našimi častými vyloučeními (Kanada nás při hře pět na pět nijak moc nepřehrávala) a únavou z předchozího dne. Po psychické stránce jsme načerpali spoustu energie, hluboce jsme se nadechli.

Vítězstvím nad Bělorusy jsme se navíc dokázali vyhnout zápasu proti Rusku, ovšem ještě uvidíme, kdo bude naším příštím soupeřem. Kdyby to bylo Švédsko a naši ho porazili, já osobně už bych byl hodně spokojen. Za takový výkon už bychom si medaili zasloužili, ať by byla z jakéhokoliv kovu.