Článek na Novinkách o tom,
jak se pozná kvalitní škola, se podle mě zaměřuje pouze na formální kritéria, evaluace, imidž...
A proč ne. Škola by opravdu měla být, například co do technických prostředků výuky, na výši doby a mělo by v ní být příjemné prostředí. Ale pro mě hrají rozhodující roli při posuzování kvality školy jiná kritéria, především, aby učitelé učili děti
kriticky myslet a
spravedlivě cítit. K tomu patří konkrétně takové věci jako:
- samostatné vyhledávání informací a ověřování jejich spolehlivosti
- umět zohledňovat všechna pro a proti (různé úhly pohledu, ze stanovisek různých stran)
- skeptický odstup od všeho, "co se říká" (omílané příběhy, legendy, mýty dnešní doby) a umění zohledňovat důvody, proč se to říká (pragmatika)
- výuka správných a falešných typů argumentace
- apolitičnost a politická nezaujatost učitelů
- posilování vědomí společenské soudržnosti
- učení rozdílu mezi dobrem a zlem, mezi správným a špatným jednáním
Pokud tyto věci škola neumí a nebo dokonce učí jejich opak, potom pouze vychovává z dětí nové tupé ovce anebo potenciální fašisty (je úplně jedno pro jakou ideologii). Nerad bych musel doma působit ještě jako morální a znalostní opravář. To už bych si své děti raději učil sám.
Na druhou stranu vůbec nejsem proti
učení se faktům (nějakou zajímavou formou a v souvislostech). Člověk, který ví pouze to, kde má hledat informace, ale sám jich moc nezná, je prostě nevzdělanec. Je jasné, že už nejméně tři století těžko můžeme po někom požadovat
polyhistorické znalosti, ale důležitost základních faktů z oblasti rodného jazyka, zeměpisu, historie, kultury a přírodních věd se nezměnila a lidé by je měli trvale znát, ne být chytří pouze s Wikipedií.
A jak se na toto téma díváte vy? Podle jakých kritérií posuzujete kvalitu školy?